Malý zázrak

 

Včera se mi stal další "zázrak". Pro někoho by nemusel nic znamenat, ale když se opravdu otevřete vesmíru, zázraky pocítíte - dříve nebo později.

 

.. Jak to všechno začalo

Asi před šesti lety jsem bydlela s dvěma kamarádkami a jedna mi věnovala knihu Šifra mistra Leonarda od Dana Browna. Jí se tolik nelíbila, ale já jsem ji měla přečtenou rychle a moc jsem si ji chválila. A tak když se stěhovala, tu knihu mi dala.

Několik let poté jsem začala dělat v práci, kde se mnou pracovaly dvě kamarádky. Peťa a Romča. S R. jsme si jednou povídaly o filmu Šifram mistra Leonarda. Říkala jsem jí, že jsem nečekala, že bude tak detailně natočen podle knihy a že jsem byla mile překvapena. Stává se mi totiž, že když nejdřív čtu knihu, tak se mi pak film tolik nelíbí. Každý má totiž nějakou svou představu. Tento film je pro mě ale výjimka. A jak jsme se bavily, zmínila se mi, že by tu knihu chtěla taky číst. A tak jsem jí ji jednou přinesla. Je to asi 4-5 let zpátky. Romča potom odešla z práce, kde jsem pracovala, a i když jsme nechtěly, už jsme se nevídaly tak často. Přesněji řečeno - po pár letech vlastně vůbec. Tu knihu jsem ale chtěla zpět, a tak jsem jí před lety psala pár smsek, jestli by mi ji nemohla přinést. Jenže R. se stěhovala a měla zabalené věci v krabicích, a tak ji zřejmě nemohla najít.

 

.. Myšlenky

Minulý týden jsem měla vyvrtlý kotník a jela jsem s přáteli na hory. A protože jsem nemohla lyžovat, řekla jsem si, že na ně počkám pod sjezdovkou na terase, kde byla kavárna. Vzala jsem si s sebou knihu, lak na nehty, karty a různé věci, abych se nenudila. Nakonec jsem ale v tom krásném počasí seděla na té terase a dívala se jen na sjezdovku, pozorovala "život" a sama se sebou rozmlouvala nebo prostě nechala plynout myšlenky. Byla středa a já jsem si upraostřed toho sezení vzpomněla na tu knihu - ani nevím proč. Říkala jsem si, že ji chci zpátky, protože to byl dárek a mám ji ráda. Chtěla jsem napsat R., aby mi tu knihu vrátila. Ale protože jsem se jí před tím moc neozývala, nakonec jsem jí smsku neposlala. Napadlo mě: "Jestli existuje zákon přitažlivosti, tak se mi tak knížka vrátí sama. Bez toho, abych jí psala nebo ji uháněla." Hned na to jsem to zapomněla a dál seděla, dívala se a myslela na něco dalšího.

 

.. Stalo se

Když jsme se vrátili domů, ozvala se mi kamarádka Peťa, která se s R. taky zná z minulé práce a vídají se častěji. Domluvily jsme se, že se za mnou v neděli zastaví na návštěvu. Tušila jsem, že mi donese narozeninový dárek. Když Peťa přišla, dala mi nejen dárek a jiné věci, ale také věci, které mi po ní posílá Romča - a mezi nimi kniha Šifra mistra Leonarda... Viděly se prý ve čtvrtek.

Tím vším chci říct:

Trvalo pouze jeden den, od toho, než se věci daly do pohybu. Ve středu jsem si řekla o návrat knihy a už ve čtvrtek byla knížka na cestě ke mně.

Jsem moc šťastná, že jsem tu smsku neposlala, protože takto je to opravdový důkaz. Teď už vím, že když to jde s knihou, jde to se vším.

Nikdy nepochybujte. Věřte, přejte si a přání zapomeňte. To je nejjednodušší způsob, jak může mozek přestat pochybovat. Jen si řekněte a vesmír to zařídí.

<3

Děkuji.

 

 

Chcete vědět, co jsem vyrobila nebo napsala jako první?

Vyplňte prosím níže uvedené údaje:

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: